Ovečky

Ovce jsou domestikovaná zvířata a rodem je řadíme mezi takzvané malé přežvýkavce. Původní oblast jejich rozšíření je na severní polokouli, ale domestikovaný druh, tedy ovce domácí, se díky lidem dostala prakticky do celého světa, včetně vzdálené Austrálie a Nového Zélandu. Samec ovce je nazýván beran.

Vzrůstem jsou ovce o něco větší a robustnější než kozy a mají také silnější, zatočené rohy. Srst je tvořena pěkně hustou vlnou. V minulosti právě kvůli vlně lidé ovce často chovali. Ze zimní ovčí srsti se vyráběli teplé oblečení, deky a koberce. V dnešní době už většina domácích plemen ztratila krycí pesíky a mají jenom vlněnou podsadu. Tu ovce již neshazují, ale je zapotřebí ji stříhat.

Ovce žijí ve stádech, takže všechny ovce mají skvěle vyvinutý stádní pud a nutně potřebují společnost ostatních jedinců. Stádní pud mají i divoké ovce. Je však jedna výjimka, kdy se jednotlivé ovce vyčleňují ze stáda. Je to tehdy, když samice čeká jehňata. V tu dobu obyčejně samice opouští na několik dní stádo a najde si nějaké osamocené, ale bezpečné místo, kde s jehňaty na několik dní přečká. Divoké ovce žijí převážně v horských oblastech, takže umí velmi dobře šplhat. Divoké ovce jsou samozřejmě otužilejší než ovce domácí.

Ovce je v zásadě nenáročný tvor. Základním krmivem pro ovce je zelená píce, dobré seno a krmná sláma. Nemělo by se samozřejmě zapomínat na čerstvou vodu a sůl s potřebnými vitamíny a minerály.

Dále ovcím svědčí čerstvý vzduch, ovce jsou v podstatě celý den venku, pouze na večer se zavírají do ovčince. Ovčinec by však neměl být příliš vlhký. Vlhkost a průvan ovcím vadí ze všech věcí nejvíce. Vlhko jim totiž nedělá příliš dobře na plíce, navíc velká vlhkost podporuje značný výskyt všelijakých parazitů. Při nadměrné vlhkosti mohou ovce nastydnout a onemocnět.

Add comment