Ochočená lesní zvěř a myslivci

Myslivci se v minulosti starali o zvěř i celý les, a to dělají i v současnosti. Kromě starání se o les, o to, zda nejsou v lese polomy, zničené stromy, klestí atd., se samozřejmě musí starat o zvěř. Doplňovat zvěři krmelce, především v zimě a na jaře, pokud ještě zůstává ležet v lese sníh, případně pokud jsou mrazy. V tu dobu potřebuje zvěř pomoci dodat stravu, protože zima a sníh je velice vysiluje, navíc přirozené potravy je málo a těžko se k ní zvěř dostává. I proto jsou tady myslivci, kteří musí zvířatům v lese donést seno, krystaly soli a další.

Samozřejmě, že myslivci znají zvěř ve svém revíru, možná že některé starší druhy zvěře znají myslivce, ale o ochočení lesní zvěře se nedá mluvit. Ochočit lze ještě tak psi a kočky, a možná, že vás pozná vaše prase ve chlívku, slepice, koza nebo ovce, ale lesní zvěř je divoká. Tu si ochočit nemůžeme. I když myslivci, nebo jiní lidé, kteří najdou opuštěné nebo nemocné zvířátko v lese, chtějí mu pomoci a tak si ho vezmou k sobě domů. Srnku, laňku, kolouška, ale třeba i mládě divokého prasete. Mnohdy se toto zvířátko skamarádí s nějakým domácím zvířetem, například se psem, s kočkou, ale třeba i s kozou nebo s ovcí. Mnohá zvířátka se tak skamarádí, že se ani nechtějí od sebe hnout.

Myslivci samozřejmě musejí i zvěř střílet, především když se zvěř přemnoží a začne ničit více stromů. Přemnožení divočáků, ale i zajíců nebo lišek, ale i srnců, daňků a jelenů.

Add comment