Kůzlata

Koza je domácí zvíře již poměrně dlouho. Domestikace kozy proběhla už v mladší době kamenné, tedy v letech 6000 – 2000 let před naším letopočtem. Koza se vyskytuje v Evropě, Asie a Africe.

Koza je na území naší republiky velmi rozšířená. Co se týče chovu, tak v České republice je zdaleka nejvhodnějším plemenem česká bílá krátkosrstá koza. Je vrůstem středně velká a velmi odolná a plodná. Kozy tohoto plemeny jsou bezrohé, totéž se týká také samce. Dojivost tohoto plemene je 1000 kilogramů mléka, což je číslo velmi dobré. Kozy porodí ročně zhruba dvě až tři kůzlata.

Pokud byste si chtěli takovou kozu na venkov pořídit, musíme mít dostatečně velký a prostorný kotec. Kotec by měl být dále dostatečně suchý a dobře větratelný. Kozy musí mít po celý rok nějaký příbytek a dokonce i v letních měsících. Koza totiž v létě potřebuje blahodárný stín k odpočinku a také místo k přežvykování a ležení.

Každá koza potřebuje kvalitní péči. Při stájovém chovu například musíte kozám ošetřovat velmi často paznehty. Jinak bude koza trpět velkými bolestmi, tvoří se zvláště otlaky a otoky kloubů. Paznehty musíte každé dva měsíce velmi pozorně prohlédnout.

Dobré je také vědět, že koza před porodem málo žere a mečí. Porod trvá zpravidla jeden až tři hodiny. Kozu i narozená malá kůzlata musíte po okozlení důkladně ochránit před prochlazením a průvanem. Pro zimní období potřebují kozy hlavně suchou stáj, která musí být velká, vzdušná, větratelná a přiměřeně teplá. Nejvhodnější ustájení přes zimu je pak boxové ustájení. Bezrohé kozy mohou být bez problémů ustájeny ve společném boxu. Krmný žlab se dává většinou nad stáním ve výšce 45 až 50 centimetrů. Nejhygieničtější jsou žlaby vyrobené z kamene. Kozám však musíte zamezit, aby vstupovaly do žlabů. Jesle mají být umístěné nad krmným žlabem.

Add comment