Křečci

Následující řádky, jsou pro všechny, kteří by se chtěli něco poučného a zajímavého dozvědět o křečcích. Tihle malí a nenápadní tvorové patří do čeledi Křečkovitích a žijí povětšinou jako velcí samotáři.

Křečci jsou hlodavci a jejich pevné zuby neustále dorůstají, proto si je křečci musí neustále obrušovat. Pokud byste chtěli mít křečka doma, vězte, že křečci jsou aktivní výhradně večer a v noci, přes den pouze spí a odpočívají. Křečci jsou dále převážně býložraví, ale i oni pro svůj vývin potřebují čas od času živočišné bílkoviny. Křečci nežijí dlouho, dožívají se pouze dvou až tří let. Křeček potřebuje hodně pohybu. Křeček má velmi dobrý čich, takže je dokonce schopen poznat svého majitele na větší distanc a vzdálenost. Čich hraje u křečka skutečně zásadní roli. Páry se tak rozeznávají podle skupinového pachu, který i přes jejich velmi agresivní sklony zajistí mírné chování a reakce. Čichem zkoumá křeček hlavně potravu. Tu je schopen ucítit na značně velkou vzdálenost. Děje se tak prostřednictvím pachových značek, které křeček zanechává třením svých mazových žláz o důležité předměty v místnosti. Také díky svým výkalům a moči je křeček schopen orientovat se ve svém okolí, i když je šero nebo úplná tma. Současně tak značkuje své území proti všem možným nepřítelům a vetřelcům.

Čich je sice skvělý, ovšem zrak křečka je vyloženě slabý. Křečci příliš dobře nevidí, v denním světle jsou dokonce téměř slepí. Rovněž křečkovo vnímání tvarů a barev je velmi slabě a nedostatečně rozvinuto.

Sluch křečka je však opět velmi dobrý. Křečci jsou schopni slyšet taktéž frekvence ze spektra ultrazvuku. Tahle schopnost není namířena proti nepřátelům, ale spíše k vnitrodruhovému dorozumívání se. Tak mohou například všechny mláďata svými vysokými zvuky přivolat svoji matku, když jsou v nebezpečí.

Add comment