Jak prodat štěňata

I v dnešní době je velký zájem o domácí zvířata. Mnoho lidí si zvířata pořizuje, samozřejmě, že za peníze. Ve většině případů si kupujeme zvířata od chovatele. V naší republice je spousta poctivých a čestných chovatelů, kteří chovají psi a fenky s rodokmenem, nechávají je po narození očkovat a projdou s nimi lékařskými rituály. Na druhou stranu je u nás ale také dost chovatelů, kteří chovají psi a fenky většinou bez rodokmenu, ale moc se o ně nestarají. Nedávají zvířatům dostatečnou péči, nenechávají je očkovat, nechodí s nimi k veterináři. Dokonce jim ani nedávají dost jídla nebo pití. Mnoho z nich se nestará ani o psí „rodiče“, natož o jejich štěňata. Jejich jediným cílem je co nejvýhodněji štěňata prodat a nic jiného je nezajímá. Taková štěňátka ale mohou být nemocná, nebo nějak postižená, a mohou také svému novému majiteli pojít. Ať se jedná o psa nebo fenku, které si sotva dovezli domů. Pak zbytečně vyhodíme peníze a navíc přijdeme i o psa.

Při výběru psa nebo fenky je tedy velmi důležité, najít vhodného chovatele, kterého bychom si měli prověřit a zjistit i názory lidí, kteří si od něj již psa nebo fenku koupili. Když se potom jedeme na psa podívat, měli bychom si všímat i toho, jak to u chovatele vypadá, jaké mají psi zázemí, kde spí, jí a zda si mají kde hrát. Jakmile zjistíme, že je vše v pořádku, můžeme pak v klidu vybrat psa nebo fenku. Podle toho, co bychom chtěli, anebo zda se nám nezalíbí opačné pohlaví. Samozřejmostí je, že za štěňata zaplatíme, ale i chovatele to stojí nemalé peníze a především spoustu času a starostí.

Mazlíčci celebrit a filmových hvězd

Mnoho českých, ale i světových celebrit se obrací k přírodě. Pořizují si bydlení nebo odpočinek na chalupách v přírodě, kupují si farmy se zvířaty nebo si alespoň pořizují domácí mazlíčky. Mezi tyto mazlíčky ale patří nejen kočky nebo psi, ale také malá prasátka. Zjistilo se, že jsou neskutečně chytrá a učenlivá. Mohou tak poslouchat stejně, jako třeba poslouchají psi.

Mnoho našich i zahraničních celebrit si svoje miláčky bere na natáčení, do přívěsů nebo do hotelů. Nemohou bez nich prostě být. Mnohé zahraniční celebrity mají i své chůvy pro své mazlíčky. Aby se o ně v době, kdy natáčí, starali, případně s nimi chodili ven. Mít mazlíčka je v současné době hit, a právě celebrity si toto uvědomují. A tak mají mazlíčky jako povinný doplněk ke své slávě. Mnohdy jenom potřebují mít někoho, komu mohou věřit, ke komu se mohou přitulit.

Mnohé celebrity hodně sportují, především běhají nebo jezdí na kole, a tak své mazlíčky, především psi, berou i na svoje sportování. K běhu nebo k jízdě na kole, mnohdy jim pořídí i sajdkáru, kdyby nestačili svému pánovi. Mnohé celebrity své mazlíčky velmi rozmazlují. Kupují jim různé lahůdky, ale i oblečky. Ženy – celebrity, například nechají ušít oblečení pro sebe i pro svého psa. Jsou celebrity, například Paris Hilton, která má 17 domácích mazlíčků, jako jsou psi, kočky, kanárky a želvičky. Nejraději má však čivavu, kterou obléká tak, aby ladil s jejím oblečením, a nosí ho téměř všude sebou. Navíc má tato čivava i svého kadeřníka a kuchaře. Tento pes má kotec ve tvaru stejné, pouze zmenšené vily, ve které žije Paris. Kotec je patrový, klimatizovaný, se schodištěm, šatnou a nábytkem. Má volný přístup i k velkému bazénu.

Astma u koček a psů

Astma je chronický problém dýchacího ústrojí, jak u lidí, tak i u zvířat. Není zcela jasné, co u zvířat astma spouští, ale může to být zúžení, zánět nebo nadměrná tvorba hlenu. Pak má zvíře, pes nebo kočka, potíže s dýcháním a nemůže vdechnout dostatek kyslíku.

Zjištění astmatu je problematické často i u lidí, natož u zvířat, které vám neřeknou, co je trápí. Stejně jako lidé, i zvířata mají různé projevy, které napoví, že mají astma. Mezi příznaky astmatu patří nejen u lidí, ale i u psů, právě již zmíněné potíže s dýcháním. U psů se projevují tak, že má otevřenou tlamu, modré dásně a případně modrý jazyk. Nejdůležitější je navštívit veterináře, který psa prohlédne a může zjistit, zda jsou to potíže kvůli astmatu, anebo kvůli něčemu jinému. Je totiž velká řada nemocí, které jsou astmatu podobné, ale jedná se o jiné nemoci. Nedostatek kyslíku totiž může znamenat u zvířat pouze respirační infekci, onemocnění srdce, ale i leukémii. Zvěrolékař tedy musí nejprve vyloučit tyto nemoci, a pak až předepsat léky na astma.

Stejně jako u lidí, se i u psů může projevit astmatický záchvat, který přijde většinou nečekaně a velmi rychle. Mnohdy vyvolají astmatický záchvat například různé silné parfémy, osvěžovače vzduchu, prach nebo plísně, ale i kouř z cigaret nebo z doutníků. Pokud zvíře něco z toho dráždí, je velice nutné to odstranit z jeho dosahu. Pokud se to týká parfémů nebo rozprašovačů, je mnohdy nutné je úplně přestat používat. Mnohdy to mohou být i různé alergeny, protože ty, stejně jako u lidí, mohou astma vyvolat.

Astma se také projevuje kašlem. Mnohdy nás nebo naše miláčky trápí suchý, dráždivý, vysilující a nepříjemný kašel, díky kterému nemůžeme normálně přes den fungovat, anebo nemůžeme v noci spát. Kašel rozhodně nepřichází samotný, ale souvisí s nějakým onemocněním. Ať již je to respirační onemocnění, chřipka, nebo právě astma. Mnohdy ale může lidi s astmatem trápit naopak zahlenění a kašel, který dusí lidi i zvířata kašlem plným hlenu.

Život koček ve volné přírodě

V minulosti, ale i v současné době, žije hodně koček tzv. na ulici. Mnohé kočky to mají tak, že se někomu narodí, a jak mohou, utečou. Stravují se kdekoli a od kohokoli, mnohdy se mohou občas i vrátit k původnímu majiteli. Mnozí majitelé koček to mají tak, že jejich kočka vyvede mladé, a oni jim nechávají volný pohyb. Kočky a kocouři tak běhají nejen po jejich zahradě, ale toulají se i po vsi. Na jídlo a odpočinek se ale vrací domů, ke své mámě. Kočkám, především těm klasickým, takový život velmi vyhovuje. Kočky mají toulavé boty, a tak se rádi spolu scházejí v noci na střechách, kde se mrouskají, ale mnohdy se i poperou.

Mnoho lidí, především na vsi, chová doma kočky, které sebou berou ven, jako kdyby to byli psi. Tyto kočky si také často řeknu, kdy chtějí ven. Majitel pak svou kočku nebo kocoura, pustí ven samotného, nebo ho vezme sebou ven, jakmile odchází. Mnohdy se kočky naučí reagovat třeba na zapískání nebo zavolání, a tak když se majitel vrací domů, zavolá ho, a kočka přiběhne. Dá se říct, že je to takový zajímavý způsob kamarádství.

V naší zemi se jinak ale s kočkami, které by žili sami ve volné přírodě, moc nepotkáváme. Několik zoologických zahrad u nás ale chovalo kočky divoké, které se za pomoci ochránců přírody vypouštěli do Národních parků. Takové typy koček lze sledovat na jižní Moravě a v Podyjí.

V některých zemích ale žijí kočky úplně normálně ve volné přírodě, i třeba na ulicích měst. Mezi takové země rozhodně patří například Maroko. Zde běžně žijí divoké kočky, které se člověka bojí. Žijí nejen ve volné přírodě, ale i v ulicích měst, živí se odpadky od lidí, mnohdy jim i někdo dá nějaké jídlo. Jsou stále v pozoru a připravené na útok.

V Indii vozí zvířata na mopedech

V Indii je velice oblíbeným i rozšířeným dopravním prostředkem motorka. Na motorce jezdí většina populace v Indii. Používají motorky nejen k převozu lidí, vozí na ní někoho z rodiny, ze známých, své děti, ale také k přepravě různého zboží, věcí a především svých zvířat. Mnohdy se vejde na jednu motorku celá rodina. Zvířata jsou přepravována menší, ale mnohdy i větší. Nejen psi, kočky, ale třeba i kozy. Kromě zvířat ale také vozí na motorkách různé věci, včetně nábytku. Mnohdy vypadá motorka jako malé stěhovací auto.

Na motorkách v Indii vozí zvířata buď v náručí, před sebou, anebo vzadu, za sebou. Buď nejsou vůbec přivázaná, anebo pouze nějakým kouskem provazu. Kromě motorek ale velmi často používají v Indii na převoz zvířat autobusy nebo vlaky. Převáží tak slepice, husy, kachny, a spoustu dalších. V těch nejlevnějších vlacích, kde jsou dřevěné lavice, jsou lidé i zvířata všude. Jsou natlačení na sebe, ale i v prostorách pro zavazadla nebo na střeše. Pro nás je takový obrázek něčím nemyslitelným. Vzduch by se dal krájet. Kromě motorek, vlaků a autobusů, pak velice často v Indii jezdí motorikši, cyklorikši, ale i nákladní vozy. V rikšách pak převážejí také velice často různá zvířata. Doprava je v Indii velmi chaotická, bez jakýchkoliv pravidel. Každý jezdí, jak se mu zachce.

Nejhorší je cestování na motorkách v období dešťů. Nejen, že každý během minuty promokne až na kost, ale mnohdy musí jet i několik hodin, a to je pak velice zdlouhavá a nepříjemná cesta. Na takové poměry rozhodně nejsme u nás zvyklí.

Chov bio drůbeže

V současnosti se dostávají stále více do popředí bio výrobky. Dle příznivců jsou bio výrobky a bio produkty daleko kvalitnější a především pro lidi bezpečnější. Neobsahují žádné škodliviny, které našemu zdraví ubližují. Pěstování bio rostlin a chování bio zvířat je prováděno ekologicky, jak rostlinám, tak zvířatům je věnována daleko větší péče a navíc tyto bio potraviny chutnají daleko lépe.

Z přírodních bio produktů je vyráběna i speciální kosmetika, která neobsahuje žádné konzervační látky. Z bio produktů se v současnosti vyrábí i bio bavlna, která je kvalitnější, má delší životnost a je vhodnější pro alergiky nebo astmatiky.

Při chovu zvířat na bio farmě je dodržován jejich volný pohyb i bio strava. Například kuřata nejsou namáčknutá v klecích, kde se nemohou ani pohnout, ale stejně jako například na vesnicích, mohou běhat po louce, nebo na pastvinách. Platí to i pro prasata, skot, krávy a další zvířata. Chov těchto zvířat, včetně kuřat, podléhá přísným kritérií. Díky volnému pohybu pak rostou kuřatům opravdové svaly.

Chov bio kuřat probíhá tedy dle tradičního způsobu, jsou chovány na podestýlkách přírodního původu, většinou na pilinách a mají k dispozici i písek, aby mohly hrabat. Tato kuřata navíc rostou pomaleji a přirozeněji. Bio kuřata jsou chována na čerstvém vzduchu, jsou daleko větší než normální kuřata a jsou krmena bio krmivem. Toto bio krmivo obsahuje čerstvou trávu, kukuřici, ale neosahuje žádné hormony ani antibiotika. Díky tomuto speciálnímu krmení tak mají bio kuřata žlutější kůži, která je navíc i silnější. Maso bio kuřat je křehčí, chutnější, ale přesto pevné.

Kuřata i slepice jsou velmi inteligentní, a často nepříznivým chovem trpí. Ta kuřata, která jsou chována v klecích, bez volného pohybu často trpí velkým stresem a dokonce se stávají agresívními vůči ostatním.

I lidé mají stádovité chování

Je pravdou, že hodně lidí se chová podobně, jako se chovají zvířata. Některá zvířata žijí samostatně, ale velká sousta zvířat žije ve stádu. Mnoho lidí se snaží ve svém životě nevybočovat z davu, být jako ostatní a neupozorňovat na sebe. To samozřejmě souvisí i s dobou, kdy u nás vládla tvrdá totalita. Pokud na sebe někdo upozornil, musel se bát, zda po něm nepůjde Stb. Mnoho hlavně starších lidí to má stále v sobě, ten strach, nevybočovat, a tak se drží většiny. Pokud většina lidí s něčím souhlasí, tak v rámci nevybočování s nimi také souhlasí, i když si myslí něco jiného. Tak, jako v minulosti. I když si lidé mysleli nebo chtěli něco jiného, šli s davem, a souhlasili i s tím, co dan. Ne s tím, co si myslí, nebo co by chtěli. V současnosti ale mnoho lidí jde s davem, pokud dav něco nebo někoho odsoudí, za cokoli, tak se přidají. Ačkoli je pravda někde jinde. Chovají se tak jako stádo zvěře, vždycky jsou se stádem.

U střední a především u mladé generace už takové stádovité chování není tolik patrné. Obzvláště mladí lidé pak naopak než s davem, jsou proti němu. Většina mladých lidí mají svůj názor, samozřejmě že ten nejlepší, a tak většinou nesouhlasí téměř s ničím, co jim především dospělí lidé řeknou. Mají svoji hlavu a pocit, že všechno ví, a ještě k tomu nejlíp. Pak jim je zatěžko poslouchat starší, a jít s davem jim vůbec nevyhovuje. Většina lidí, středního a staršího věku jde ale s davem, se stádem, i tam, kam jít nechce.