Politici jsou jako zvířata

Hodně lidí jistě slyšelo médii proklamovanou frázi „Politici jsou jako zvířata“. Jistě, mnoho lidí nemusí s politiky souhlasit, ale je tento výrok skutečně pravý? Jistě, někteří svým vzhledem skutečně mohou připomínat jako zvíře, ale to i obyčejní lidé. Spíše je to myšleno ohledně chování. Politici často mají chování opravdu strašné, což mnoho lidí děsí, a proto vymýšlí takovéto věci. Jestli je to dobře, nebo ne, nemá cenu polemizovat.

Důležitá je jenom jedna věc můžeme o někom beztrestně prohlásit, že je jako zvíře? To je velice zajímavá otázka a odpověď přinesou asi pouze případné soudy, protože politici by se samozřejmě mohli bránit soudně, stejně jako to může každý z nás, pokud o nás někdo napíše něco, co nás může případně poškodit. A to by asi žádný z nás nechtěl, nebo snad ano? A pakliže to nechceme my, nebylo by přece jenom vhodné, kdybychom o takových lidech svůj názor nereprezentovali v médiích, ale pouze i sklenky vína či piva mezi kamarády? Pomlouvat může kdokoli kohokoli, ale samozřejmě je rozdíl mezi tím, zda pomlouváme tak, aby o tom dotyčná osoba nevěděla, nebo zda to ví a může se tedy i bránit, což by pro většinu lidí mohl být problém, soudy s politiky obvykle rozhodnou ve prospěch politiků (pod kým jsou asi soudy ).

Dávejte si tedy pozor, koho pomlouváte. Jistě, můžeme říct, že politici jsou jako zvířata, ale už třeba nemůžeme říct, že Jirka Paroubek je jako prase. To už zkrátka není možné a lidé by si to samozřejmě měli uvědomit dřív, než se dostanou do potíží.

Hledání min pomocí krys

Pro většinu Evropanů jsou krysy velmi odpudiví a nebezpeční. Přenášejí totiž nebezpečné nemoci, a pokud někoho napadnou, většinou dítě, může i umřít. Mají totiž velice ostré zuby.

Poté, co belgický badatel přišel na to, že lze krysy zapojit do hledání min, začal africké krysy trénovat. Zjistil, že tyto krysy, kromě toho, že jsou velikánské, jako třeba kočky, jsou velmi inteligentní, dobře spolupracují a mají dokonale vyvinutý čich. Vzhledem k tomu, že krysy nejdou náročné na druh potravy a navíc jsou velmi odolné vůči tropickým nemocem, jsou náklady na jejich trénování nepatrné. Navíc jsou o moc lehčí, než například psi, a tak nemohou spustit detonaci miny. Výcvik krys je náročnější, ale daleko efektivnější. Později je začala belgická nezisková organizace používat pro hledání nášlapných min přímo v Africe. Území, která jsou po skončení občanských válek prošpikována nášlapnými minami, jsou totiž velmi děsivé. Naštěstí už nejen pro jejich obyvatele, ale i pro celý svět. Krysy dokázaly pročistit veliké území během jedné hodiny, to by specialistovi trvalo 2 týdny.

Tyto africké krysy mají až 40 cm, dlouhé ocasy a jsou téměř po celé Africe. Nemají žádného přirozeného nepřítele, a tak se neustále rozmnožují. Výhodou je jejich motivace. Za každou najitou minu čekají odměnu, ale nikdy nemají dost. Jejich způsob myšlení je, jíst a dělat si neustále zásoby. Nikdy je nemůžeme nakrmit tolik, aby měly dost a přestaly hledat jídlo.

Těchto afrických krys se začalo využívat na hledání min i v Mozambiku, v Tanzánii, ale i v Libyi, v Libanonu, v Angole, v Afgánistánu nebo v Kolumbii. Zjistilo se totiž, že na naší zeměkouli je více než sto miliónů min, které ještě neexplodovaly. A navíc jich každým rokem přibývá. Později se zjistilo, že krysy umí najít i tuberkulózu ve slamech. A tak se polovina z nich učí hledat nášlapné miny a druhá tuberkulózu. Navíc jim stačí jako odměna kousek banánu. A tak se rozhodli, trénovat krysy i na TNT.

Jak udělat ze starého auta kurník

Stará auta, která již dojezdila, mohou sloužit jako jiné věci. Jako prolézačky pro děti, nebo jako domek na hraní, ale lze ho využít i jinak. Například jako kurník pro slepice. Samozřejmě, že se do auta nevejde moc slepic, ale asi stejně jako do menšího kurníku. Určitě by bylo dobré, auto vypolstrovat polystyrenem nebo molitanem, zadělat díry a případné nebezpečné skuliny. Určitě je potřeba odčerpat všechny tekutiny, benzín nebo naftu, vodu z ostřikovačů, oleje atd. Aby to nebylo nebezpečné pro slepice. Je možné dát do auta na sedačky nebo místo sedaček prkna, aby to měly jako v kurníku.

Také je potřeba myslet na to, aby se daly dobře a pohodlně vyndávat vajíčka od slepic. Aby se nezranili lidé, kteří do auta budou chodit. Nejen pro vajíčka, ale i čistit kurník – auto. Protože jako každý jiný kurník, i auto, které je používání jako kurník, je potřeba čistit.

Ačkoli se o tom neustále mluví, ačkoli se říkalo, že vajíčka jsou nezdravá, a zvyšují cholesterol, není to tak. Vajíčka, pokud nejsou smažená, ale pouze vařená nebo dělaná na speciálních pánvích, anebo v hrncích bez tuku, jsou naopak velice málo kalorická. A proto se hodí i pro diety různého typu. Ani s výší cholesterolu nebo jeho zvyšováním vajíčka nesouvisí.

Na druhou stranu, není nad domácí vajíčka, a tak když máme možnost udělat kurník třeba ze starého auta, je potřeba toho využít. Protože domácí vajíčka jsou žlutější, a mnohdy i daleko větší, než ta, která si kupujeme v obchodech. Vajíčka se navíc přidávají do mnoha jídel, která nejen ochutí, ale i obarví. A tak jsou domácí vajíčka vhodná i do ostatních pokrmů.

Jak se staví kotce pro psy

Většina lidí, kteří bydlí v domku, si pořizuje psa. Samozřejmě, že i pes by měl mít svůj domek. Pro většinu psů se hodí bouda i kotec. Stavba kotce by měla být podmíněná rase našeho psa. Před tím, než se rozhodneme postavit kotec, měli bychom se rozhodnout, jak bude veliký a kam ho umístíme. Psům totiž nesmírně vadí průvan, ale i celodenní svit slunce, obzvláště v letních horkých měsících. Je také dobré zjistit, z jakého materiálu kotec vyrobíme. Mohou být postavené ze dřeva a kovu nebo pouze z kovu. I když máme malého psa, je třeba počítat především s jeho přibližnými rozměry, do jakých doroste. Protože kotec musí psovi nabídnout dostatek prostoru, pohodlí a také se musí být ošetřen tak, aby nedocházelo k jeho brzkému poškození.

Každý kotec má svoji branku, k pohodlnému přístupu k psovi. Základem však je bouda, která by měla být zateplená a opět přizpůsobená rozměrům psa v jeho dospělosti. U boudy ještě také bývá předsíň. Při stavbě kotce je nejlepší využít stavebnicových dílů, jejichž montáž je rychlá a jednoduchá. Navíc v případě poškození, je nutné vyměnit pouze 1 díl a ne celou boudu nebo kotec. Tyto díly se k sobě připevňují pomocí šroubů. Díly z kovu jsou buď pozinkované, nebo ošetřené lakem proti korozi. Na střechu se potom používá pozinkovaný plech.

Ve chvíli, kdy je kotec postavený, je důležité začít psa postupně navykat na pobyt venku. Nejlepší je to na rozhraní jara a léta, pak může pes zůstat už na zimu venku. Kotec ale nenahrazuje procházky a venčení, je proto potřeba se psem chodit ven. Navíc je nutné, především v zimních měsících kontrolovat vodu, aby nezamrzla a pes neměl žízeň. Kotec je nutné i pravidelně čistit.

Ochočená lesní zvěř a myslivci

Myslivci se v minulosti starali o zvěř i celý les, a to dělají i v současnosti. Kromě starání se o les, o to, zda nejsou v lese polomy, zničené stromy, klestí atd., se samozřejmě musí starat o zvěř. Doplňovat zvěři krmelce, především v zimě a na jaře, pokud ještě zůstává ležet v lese sníh, případně pokud jsou mrazy. V tu dobu potřebuje zvěř pomoci dodat stravu, protože zima a sníh je velice vysiluje, navíc přirozené potravy je málo a těžko se k ní zvěř dostává. I proto jsou tady myslivci, kteří musí zvířatům v lese donést seno, krystaly soli a další.

Samozřejmě, že myslivci znají zvěř ve svém revíru, možná že některé starší druhy zvěře znají myslivce, ale o ochočení lesní zvěře se nedá mluvit. Ochočit lze ještě tak psi a kočky, a možná, že vás pozná vaše prase ve chlívku, slepice, koza nebo ovce, ale lesní zvěř je divoká. Tu si ochočit nemůžeme. I když myslivci, nebo jiní lidé, kteří najdou opuštěné nebo nemocné zvířátko v lese, chtějí mu pomoci a tak si ho vezmou k sobě domů. Srnku, laňku, kolouška, ale třeba i mládě divokého prasete. Mnohdy se toto zvířátko skamarádí s nějakým domácím zvířetem, například se psem, s kočkou, ale třeba i s kozou nebo s ovcí. Mnohá zvířátka se tak skamarádí, že se ani nechtějí od sebe hnout.

Myslivci samozřejmě musejí i zvěř střílet, především když se zvěř přemnoží a začne ničit více stromů. Přemnožení divočáků, ale i zajíců nebo lišek, ale i srnců, daňků a jelenů.

Testování kosmetiky na zvířatech

V minulosti se veškerá kosmetika testovala na zvířatech. V naší republice bylo ale toto testování zakázáno již před 40 lety. EU vydala legislativu o tomto zákazu před necelými 10 lety. Vědci totiž přišli na to, že výsledek testů, které byly na zvířeti prováděny, nemusí zcela odpovídat výsledkům, které bude mít člověk při používání kosmetiky. Navíc mnohdy obsahovaly různé chemické látky, které zvířatům škodily. Mnozí tak tyto testy považovali za týrání zvířat.

V současné době se již téměř nikde pokusy na zvířatech neprovádí. Provádí se ve zkumavce, kde jsou trojrozměrné modely rekonstruované lidské pokožky, které obsahují lidské buňky a jsou v celé tloušťce. Tak se provádí testy na snášenlivost lidské kůže. Dokonce nejen na kosmetiku, ale i různé druhy oblečení nebo hraček.

V minulosti se mnohdy při testech stalo, že docházelo k nevratným poškozením pokožky, ale i zdraví u zvířat. Tato zvířata pak velice trpěla. Testy se prováděly na kočkách, psech, králících nebo morčatech.

Proti testování kosmetiky na zvířatech byly pořádány velké protesty na celém světě. Problém byl v tom, že zvířata neskonale trpěla, ale také v bolestech umírala. Úplně ale na celém světě ještě toto testování nevymizelo. A vzhledem k tomu, že jsou známy firmy, které tyto testy stále provádí, číří se vyspělým světem idea, aby lidé přestali kupovat ty kosmetické výrobky, které jsou stále na zvířatech testovány, a tím úplně zrušili testování na zvířatech. Vždyť jsme lidé a měly bychom se také podle toho chovat ke všem lidem i zvířatům, ale i k přírodě jako takové. Měli bychom se chovat lidsky.

V Číně jedí psi

Říká se, jaký kraj, takový mrav. Bohužel to platí i o jídle. V mnohých zemích je například posvátná kráva, a je uctívána a nesmí se jíst. V naší republice jíme i maso z krávy nebo z býka. Jsou země, kde je normální jíst například klokany, žraloky, žáby, šneky, ale například i psi. Pro nás, pro Čechy patří psi mezi oblíbené domácí mazlíčky, a jen stěží si umíme představit, že bychom je někdy mohli sníst.

Bohužel jsou země, jako například Čína, kde jsou, platí jiné zvyky pro jídlo, a kde mají jiný postoj právě ke psům. V Číně rozhodně patří psí maso k pochoutkám, a lze najít jejich maso i ve vyuzené podobě, prakticky na každém rohu. Mnozí zahraniční turisté, když vidí oholená těla psů, která nehybně leží na stole, mají pocity na zvracení a mnohdy se jim začne motat i hlava.

Číňani se ale svojí pochoutky nechtějí za žádnou cenu vzdát, i přesto, že při konzumaci psího masa hrozí lidem nebezpečí. Problémem totiž je to, že psi, kteří jsou v Číně zabíjeny, žili na ulici, a tak jsou nakaženi různými infekcemi, které jsou často nebezpečné i pro lidi.

Druhým problémem cizinců je samozřejmě morálka. Zda je normální zabíjet psy a dokonce je jíst. Protože například tibetští mniši a budhisté věří, že právě v tělech psů a koček je ukrytý reinkarnovaná lidská duše.

Pro obyvatelé Číny jsou ale tito naši domácí mazlíčci pouze masem, pochoutkou a nikdo jim to nemůže vymluvit.

Vždyť známe i u nás situace, kdy jsou k vidění týraní a podvyživení psi, které mají na svém pozemku Číňané, kteří u nás žijí. Mnohdy jsou zde nalezeny zbytky krve, chlupů a kostí, které zbyly po zabití a naporcování těchto psů. Pro nás je to naprosto nemyslitelná myšlenky, nad kterou se všem obrací žaludky.